Ostrava is situated in the north-east part of the Czech Republic, near the border with Poland and Slovakia. There are four rivers. The Ostrava castle is on the river Ostravice. It was almost destroyed but then the reconstruction began and now many cultural events take place in the castle. Ostrava is the third biggest city in the Czech Republic. There used to be many mines. All of them are closed down now but the old miners are telling many interesting stories about a Little Red Dwarf who lives underground near the castle and helps the good people and makes fun of the bad people.
Content:
1) Legend about the little red dwarf and the treasure - Czech, English, Slovak version
2) About an old miner and the little red dwarf - Czech, Slovak version
3) The little red dwarf and the boys´s hat - Czech, Slovak version,
Czech version, Lamka, Habova, Pekarova, all 13, Ostrava, Kosmonautu school, picture Dalibor Rudy, 12, Konštantínova school, Stropkov
Pověst o červeném trpaslíkovi a pokladu
Před mnoha lety v chodbách pod Ostravským hradem zabloudil havíř. Byl to chudý havíř, měl plno dětí a neměl je jak uživit. Proto zůstával dlouho do noci v dole, ale jednou kopal a kopal, až zabloudil. Havíř tak dlouho bloudil chodbami, až mu zhasl kahan. Tak chodil po hmatu podél zdí, když najednou uviděl z levé uličky záři. Rozběhl se k té záři, ale cestou několikrát spadl. Když tam doběhl, uviděl před sebou trpaslíka, který měl velkou červenou špičatou čepici a vousy až po kolena.

Trpaslík právě přišel k pokladu z druhé strany uličky. „Vezmi si to všechno havíři, já nic nepotřebuju.“ řekl skromně trpaslík. „Ne, to je nespravedlivé, vezmi si to ty,“ odpověděl havíř. „ Vezmi si celý poklad,“ řekl trpaslík. „Ne to by nebylo spravedlivé, byli jsme tu ve stejnou dobu, musíme si to spravedlivě rozdělit,“ vyhrkl havíř. „No tak, vezmi si ho.“ řekl znova trpaslík, „Ty máš velkou rodinu, peníze potřebuješ více než já“. „Tak ho rozdělíme napůl,“ odpověděl chytře havíř.
Tak se oba dohodli, že si to rozdělí mezi sebe napůl. Ani jeden ale neuměl násobilku, tak to rozdělovali po jednom pro každého a nakonec tam zbyl jen jeden zlaťák a znova se začali hádat, kdo si ho má vzít. Trpaslík řekl havíři, ať si ho vezme. Havíř zase říkal trpaslíkovi, ať si ho vezme on. Takhle se dohadovali, až dostal havíř nápad: „ Já mám sekerku, tak ho rozpůlím.“ Vzal sekeru, rozsekl zlaťák a každý si vzal jednu půlku. „Dobře ses rozhodl havíři, protože kdyby sis ten poslední zlaťák vzal, musel bych tě tady uvěznit navždy. Ale pro jistotu se sem už nevracej.“ řekl trpaslík a zmizel. Havíř našel cestu ven a šel domů. Doma byli všichni rádi a havíř už do šachet nikdy nemusel.
English version, Lamka, Habova, Pekarova, all 13, Ostrava, Kosmonautu school, picture Dalibor Rudy, 12, Konštantínova school, Stropkov
Legend about the little red dwarf and the treasure
Many years ago, a minor lost his way in the corridors under the Ostrava castle. It was a poor miner. He had a lot of children that´s why he had to work so hard. One day, he stayed late into the night in a mine. He dug and dug, and he got lost in the mine. He wandered in the corridors until his candle burnt out. He was walking slowly along the walls. Suddenly he saw a glowing light in an aisle. He ran to the light, but he fell down several times.
When he got to the light, he saw a little dwarf. The little dwarf had a large red pointed hat and a beard to his knees. There was a treasure in front of him. The dwarf just came to the treasure from the other side of the aisle.
"Take it all, I do not need anything," the dwarf said modestly.
"No, that's unfair, you take it," said the miner.
"You take all the treasure," said the dwarf.
"No, it would not be fair; we were here at the same time. We have to divide it fairly," said the miner.
"Well, take it," said the dwarf again. "You have a big family. You need the money more than I do."
"Then split it in halves," said the smart miner.
So they both agreed that the treasure would be divided among them.
But none of them knew the multiplication tables so that they took the gold coins from the big pile one by one. Finally, one coin remained on the floor. They began to argue about it again. None of them wanted to take it and have more coins than the other. Then the minor got an idea: "I have an axe, so I´ll cut the gold coin into halves."
He took his axe, sliced the coin and each of them took one half.
"Well, you made a good decision, because if you took the last coin, I would have to imprison you here forever. But never come back again.” Said the little red dwarf and disappeared. The miner found his way out and went home. At home, everyone was happy and the minor never returned into the mines.
Slovak version, Adriana Lipkova, teacher, Bratislava, school Za kasarnou, picture Dalibor Rudy, 12, Konštantínova school, Stropkov
Povesť o červenom trpaslíkovi a poklade
Pred mnohými rokmi v chodbách pod Ostravským hradom zablúdil jeden baník. Bol to chudobný baník, mal veľa detí a nemal ich ako uživiť. Preto zostával dlho do noci v šachte, ale raz kopal a kopal, až zablúdil. Baník tak dlho blúdil v bani, až mu zhasol kahan. Tak chodil potme pozdĺž stien, až uvidel z ľavej uličky svetlo. Rozbehol sa k svetlu, ale po ceste niekoľkokrát spadol. Keď dobehol ku svetlu, uvidel pred sebou trpaslíka, ktorý mal veľkú červenú špicatú čiapku a dlhé fúzy až po kolená.
Trpaslík práve prišiel k pokladu z druhej strany uličky.
„Vezmi si to všetko, baník, ja nič nepotrebujem,“ povedal skromne trpaslík.
„Nie, to je nespravodlivé, vezmi si to ty,“ odpovedal baník.
„Vezmi si celý poklad,“ povedal trpaslík.
„Nie, to by nebolo spravodlivé, boli sme tu v rovnaký čas, musíme sa spravodlivo rozdeliť,“ vyhŕkol baník.
„No tak, vezmi si ho,“ povedal znova trpaslík, „ty máš veľkú rodinu, peniaze potrebuješ viac než ja.“
„Tak ho rozdelíme na polovicu,“ odpovedal pohotovo baník.
Tak sa obaja dohodli, že si poklad rozdelia medzi sebou na polovicu. Ale ani jeden nevedel násobilku, tak si zlatky rozdeľovali po jednej pre každého, ale jedna zlatka ostala a zasa sa začali hádať, kto si ju vezme. Trpaslík povedal baníkovi, aby si ju zobral on, baník chcel, aby si zlatku vzal trpaslík. Takto sa dohadovali, až dostal baník nápad.
„Ja mám sekerku, tak ju rozpolím.“ Vzal sekerku, rozsekol zlatku a každý si vzal jednu polovicu.
„Dobre si sa rozhodol, baník, lebo keby si tú zlatku bol vzal, navždy by som ťa tu musel uväzniť, ale pre istotu sa sem už nevracaj,“ povedal trpaslík a zmizol.
Baník našiel cestu z bane von a išiel domov. Doma boli všetci radi a baník už do šachty nikdy nemusel ísť.
Czech version, Hubičková Nikol, 13, Ostrava, Kosmonatu school, picture Jakub Vorobeľ, 12, Konštantínova school, Stropkov
O starém havíři a malém červeném trpaslíkovi
Byl jednou jeden starý havíř. Byl sám. Tak jako každé ráno vstal a šel do dolů kopat zlato. Šlo mu to pomalu a těžko, protože byl sám a neměl mu kdo pomoct. Jednoho deštivého dne, kdy opravdu nebylo hezky, pršelo a hřmělo, šel starý havíř s prázdnou domů. Byl smutný a sám. Už byl kousek od svého domečku a najednou zaslechl, jak v dolech na druhé straně lesa někdo doluje.

Rychle běžel a podíval se, a uviděl spoustu dalších havířů. Byl rád, že po tak dlouhé době samoty konečně někoho potkal. Dali se do řeči a chodili spolu kopat každý den.
Havíři se mu zdáli velmi hodní a mírumilovní. Jak už se znali nějakou dobu, šli všichni spolu do dolů. Na konci dne vykopali velkou hromadu uhlí. Byli šťastní, radovali se. Druhý den se havíři zase sešli, ale bez starého havíře. Rozdělili si to černé zlato bez něj a už nikdy ho nechtěli potkat. Starý havíř čekal celé dny, než se mu jeho kamarádi ozvou. Čekal, ale stále nic.
Starý havíř se tedy po dlouhé době rozhodl, že se projde sám po lese. Chodil hodiny a pořád jen přemýšlel. Šel a najednou mu spadla jeho velká čepice do tmavé díry. Starý havíř se dívá, ale v díře nic nevidí, ani svoji čepici. Tak byl ještě více smutný a už šel domů. Na druhý den se rozhodl, že se na tu velkou černou díru zajde podívat znovu. Hodiny ji hledal, ale nakonec ji našel. Došel k ní – a najednou co nevidí! Uvidí obrovskou hromadu zlata.
Jde si vesele s hromadou domů, ale najednou potká své staré kamarády. Ti mu závidí, kolik zlata má. Kdyby se s ním rozdělili o uhlí, určitě by dostali taky, říkali si. Nenápadně šli za starým havířem. Až už byl starý havíř skoro u domečku, zastavili ho. Chtěli po něm, ať se s nimi taky rozdělí. Ale starý havíř nebyl hloupý a nedal jim nic. Od té doby se měl dobře. Ostatní mu záviděli, že nemusí chodit do dolů a kopat.
English version translated by students and their teacher Alexandra Zapotocka, Stropkov
An Old Miner
Once upon a time there lived one old miner who was alone. Every morning he got up and went to the mine where he worked very hard. He dug gold. It took him a long time and it went very slow because there was no one to help him.
One raining day he walked home with an empty bag.When he was close to his house he heard somebody in the mine. He ran there and saw other miners. He was happy that he met somebody after a long time of loneliness. They started to work together in the mine. At the begining they were good friends but later they went into the mine without the old miner. They divided the gold without him. The old miner waited for them but they didn´t call him.
One day he walked through the woods on his own. He walked for hours just thinking. Suddenly his hat dropped into the big dark hole. The miner looked into the hole, but he couldn´t see anything. neither his cap. He was very sad and went home. The next day he went to look for his cap. He finally found it. He came closer to the place and looked at it very surprised. He saw a huge pile of gold. He took the gold home but on his way he met his "old friends - the miners. They were very surprised how much gold he has and they wanted ti divide it. They followed him to his house. But the old miner wasn´t stupid and he didn´t give them everything. He kept the gold for himself and he was very happy that he didn´t have to work in the mine.
1. Where did the old miner go every day?
2. What did he find in the big hole?
3.Where did the old miner drop his hat?
Slovak version, Adriana Lipkova, teacher, Bratislava, school Za kasarnou, picture Jakub Vorobeľ, 12, Konštantínova school, Stropkov
O starom baníkovi
Bol raz jeden starý baník, ktorý bol sám. Tak ako každé ráno vstal a šiel do šachty kopať zlato. Išlo mu to pomaly a ťažko, pretože bol sám a nemal mu kto pomôcť. Jedného daždivého dňa, keď bolo zlé počasie, pršalo a hrmelo, kráčal starý baník s prázdnou taškou domov. Keď bol už blízko svojho domčeka, započul že niekto v bani doluje.
Rozbehol sa k bani a videl mnoho ďalších baníkov. Bol rád, že po takej dlhej dobe samoty konečne niekoho stretol. Dali sa spolu do reči a odvtedy chodili spolu dolovať do bane každý deň. Baníci sa mu zdali veľmi dobrí a mierumilovní. Keď sa už poznali nejakú dobu, išli spolu do bane a vykopali veľkú kopu uhlia. Boli šťastní a radovali sa. Na druhý deň šli znova do bane, no bez starého baníka. Rozdelili si vykopané čierne zlato bez neho a starého baníka viac nechceli. Baník čakal, kým sa mu kamaráti ozvú, ale stále nič.
Tak sa teda po nejakom čase rozhodol, že sa prejde po lese sám. Chodil po lese celé hodiny a iba premýšľal. Odrazu mu spadla jeho veľká čiapka do tmavej jamy. Baník sa do nej pozeral, no v jame nevidel nič, ani jeho spadnutú čiapku. Tak ostal ešte viac smutný a išiel domov. Na druhú deň sa rozhodol, že sa na tú jamu ide znova pozrieť. Hľadal ju dlhé hodiny, až ju nakoniec našiel. Prišiel ku nej – a naraz, čo nevidí! Zbadá obrovskú hromadu zlata.
Kráča si s kopou zlata domov a odrazu stretne svojich starých kamarátov. Tí mu závidia, koľko má zlata. Keby sa s ním boli vtedy rozdelili s uhlím, určite by dostali od neho teraz zlato, hovorili si. Tak ho sledovali až domov a keď bol starý baník už pri svojom domčeku, zastavili ho. Chceli od neho, aby sa s nimi rozdelil. Ale starý baník nebol hlúpy a nedal im nič. Od tej doby sa mal dobre. Ostatní mu závideli, že nemusí chodiť do bane a kopať.
Czech, Salapatek, Hrachovíiny, Novobilský, Salich, Herrmann, Wozniak, all 13, picture Claudia Gorzadová, 12, Konštantínova school, Stropkov
Červený trpaslík a chlapcova čepice
Pod Ostravským hradem byla chodbička, kterou hlídal malý trpaslík. Měl dlouhé šedé fousy. Trpaslík byl celý zarostlý, protože celý svůj život neviděl denní světlo. Obvykle nosil kožené kalhoty s červenou vestou. Na hlavě měl velkou červenou čepici. Boty neměl žádné, jenom malé dřeváky, které ho tlačily. V pravé ruce nosil olejničku, a v levé ruce krumpáč. Kapsy měl vždy napěchované zlaťáky. Ukrýval se v temných chodbách pod Ostravským hradem. Jenom zřídka ho někdo spatřil.

Jednoho dne si kluci ze Slezské Ostravy, tenkrát ještě malé vesničky, hráli ve starém hradě a dostali se k místům, která hlídal malý červený trpaslík. Najednou kluci uviděli v zemi temnou díru. Děti si hrály a běhaly kolem té díry. Pak jednomu z nich hodily děti do té díry čepici. Kluk se rozbrečel a ti kluci, co mu tam tu čepici hodili, utekli.
Kluk chtěl čepici vytáhnout z díry, ale nikde ji neviděl. Díra byla temná a on neviděl dno. Najednou se objevila záře a čepice vyletěla do vzduchu a byla plná zlaťáků. Kluk šel domů a všem vyprávěl o tom, jak trpaslík čepici chytil, dal do ní zlato a vyhodil ji zpět nahoru. Když se to dozvěděli ostatní kluci, tak tam honem běželi a hodili do díry svoje čepice taky. Po chvíli se z díry začal ozývat hlasitý smích a čepice vyletěly, ale byly úplně roztrhané na malinké kousíčky. Z díry se pořád ozýval smích a kluci se rozbrečeli a rychle utekli.
English version translated by students and their teacher Alexandra Zapotocka, Stropkov
A red dwarf and boy´s hat
The small dwarf guarded a corridor which was under the Ostrava castle . He had gray beard and he was overgrown , because he didn´t see a daylight all his life . He usually wore a leather throusers with a red waistcoat . He had a big red hat on his head . He didn´t have shoes only small clogs which were too small for him . He held oiler in the right hand and a pickaxe in the left hand . His pockets were always full of coins . He lived in dark corridors of Ostrava castle . Once the boys from a small village called Sliezska Ostrava played in the castle and they went to the place where the red dwarf lived .Suddenly the boys saw the dark hole . Children played around the hole . Suddenly one of the boys threw his cap into the hole .The boy cried and wanted to take cap from the hole , but he couldn´t see it . The hole was dark so he didn´t see the bottom . Suddenly the hat full of coins took of when the blaze showed . The boy went home and he told everyone how the dwarf caught his hat in the hole , filled it with coins and then he threw it back to him . When the other boys knew about it they ran to the hole and threw their hats there too . The noise laughter spoke from the hole and he threw the hat sup after a minute . But the hats were torn in small pieces . The boys started to cry and they ran away because they were scared by the laughter that came out from the hole .
1) Where did the red dwarf guard ?
2) What did the boys do in the castle ?
3) Why did the boy cry ?
Slovak version, Adriana Lipkova, teacher, Bratislava, school Za kasarnou, picture Claudia Gorzadová, 12, Konštantínova school, Stropkov
Červený trpaslík a chlapcova čiapka
Pod Ostravským hradom bola chodbička, ktorú strážil malý trpaslík. Mal dlhé šedé fúzy a bol zarastený, pretože celý svoj život nevidel denné svetlo. Zvyčajne nosil kožené nohavice s červenou vestou. Na hlave mal veľkú červenú čiapku. Topánky nemal žiadne, iba malé dreváky, ktoré ho tlačili. V pravej ruke nosil olejničku a v ľavej krompáč. Vrecká mal vždy plné zlatiek. Ukrýval sa v temných chodbách Ostravského hradu. Len zriedka ho nikto videl.
Raz sa chlapci zo Sliezskej Ostravy, vtedy ešte malej dedinky, hrali v starom hrade a dostali sa k miestu, kde strážil malý červený trpaslík. Naraz chlapci uvideli v zemi tmavú dieru. Deti sa ďalej hrali a behali okolo diery. Odrazu jednému z chlapcov hodili do tej diery čiapku. Dieťa sa rozplakalo a ostatní utiekli. Chlapec chcel čiapku z diery vytiahnuť, ale nikde ju nevidel. Diera bola tmavá a on preto nevidel dno. Naraz sa objavila žiara, čiapka vyletela z diery a bola plná zlatiek.
Chlapec išiel domov a každému rozprával, ako chytil v diere jeho čiapku trpaslík, naplnili ju zlatkami a potom ju vyhodil naspäť hore. Keď sa to dozvedeli ostatní chlapci, ponáhľali sa k diere, nahádzali tam svoje čiapky tiež. Po chvíli sa z diery ozval hlasný smiech a čiapky vyleteli. No boli úplne roztrhané na malé kúsky. Z diery sa stále ozýval smiech, tak sa chlapci rozplakali a utekali preč.
How Agree ObamaCare Presume Me?
(stromectol over the counter, 6. 8. 2021 20:55)