Castles and their legends

 

Půjdete-li z Radhoště od Pusteven na Kněhyni, přijdete do míst, kde se často „čerti žení“. Tolik bleskem poškozených stromů jako tam hned tak snadno nenajdete. Nad tímto strašidelným lesem se vypíná lysá homole, které lidé říkají Čertovy mlýny. Na jejím vrcholu je skalní skupina, která dala hoře jméno. Jsou to prý zbytky mlýna, který stavěl před dávnými časy sám satanáš. Kousek níže jsou ve skále zbytky koryta strouhy a vedle veliký kámen, ze kterého chtěl čert vyrobit mlýnský kámen.

 

 Podle pověsti se prý čert zamiloval do selské dcery a v lidské podobě si ji chtěl vzít za ženu. Její matka si myslela, že je to bohatý člověk a tak mu dceru slíbila. Ale pak si všimla, že nějak divně chodí a podívala se lépe. Div že nezkameněla úlekem. Nápadník její dcery měl místo levého chodidla koňské kopyto. Celou noc přemýšlela, jak dceru zachránit a k ránu dostala spasný nápad. Jak čert přišel, řekla mu, aby na vrcholu hory, která se tyčila nad údolím, postavil mlýn, vykopal strouhu a zavedl do ní vodu, To všechno za jedinou noc, dříve než kohout zakokrhá.

 

Vychytralý čert chtěl získat čas navíc. V přestrojení za překupníka začal chodit po vesnicích a po samotách. Skupoval kohouty a každému hned zakroutil krkem. Selka se to dověděla a svého kohouta dobře schovala pod necky. Když čert přišel, hořekovala, že ji ho zakousla kuna.

 

V noci čert začal stavět. I když si pozval na pomoc další pekelníky, do prvních červánků hotovi nebyli. Čert si pochvaloval svůj nápad s kohouty, ale právě v tu chvíli pustila selka toho svého a ten radostně vyletěl na střechu. Kokrhal tak, že se to po horách rozléhalo. Na statku se již pekelník neukázal, ale pod horou, které lidé začali říkat Čertův mlýn, nebo také Čerťák, se zabydlel v malé opuštěné chaloupce. Dlouho v ní nepobyl.

 

Jednou přišel na Dolní Bečvu vysloužilý voják. Hledal Čertův mlýn. Když se lidé divili a ptali se, proč to chce vědět, odpověděl: „Slyšel jsem, že je tam opuštěná chaloupka a rád bych v ní bydlel“. Byl upozorněn, že tam straší čert, ale on se nepolekal. Vyspal se ve vesnici a ráno se vydal na cestu. Na setkání s čertem byl dobře připraven. Nesl si v torně svíčku hromničku, kus svěcené křídy a nový hrnec, do kterého udělal dírku. Když uviděl chaloupku, usoudil, že by se mu tam moc dobře bydlelo.

 

Když přišel večer, zapálil svíčku, která už v domě na stole byla. Vedle ní zapálil hromničku a přikryl hrncem. Pak kolem stolu a židle nakreslil svěcenou křídou na zemi kruh. Pak si sedl a čekal na čerta. Ten se objevil o půlnoci a celý vzteky bez sebe křičel: „Tady je můj příbytek, kliď se odtud“. Voják mu na to odpověděl: „Mně se tu líbí, já tu zůstanu a ty táhni po dobrém, odkud jsi přišel“. Čert se na něj začal sápat, aby ho mohl odnést do pekla, ale přes křídový kruh se mu to nepodařilo. Voják chytil hrnec, který získal od hromničky velikou moc, a praštil čerta po hlavě. Ďábel se po té ráně svalil, a když se vzpamatoval, vyrazil dveřmi ven. Víckrát se neukázal a v chaloupce se k radosti celého okolí usadil statečný vysloužilec.